Mimořádná přírodní atraktivita, snadná dostupnost a dobrá vybavenost Krkonoš pro turistiku i rekreaci se odráží v obrovské návštěvnosti tohoto malého pohoří. Ročně projde českou a polskou stranu Krkonoš celkem přes 10 miliónů lidí. Krkonoše tak patří mezi nejnavštěvovanější národní parky světa, za což bohužel splácí krutou daň. Cestovní ruch spolu s globálním celoevropským problémem posledních desetiletí - průmyslovými imisemi, v jejichž důsledku od konce 70. let velkoplošně chřadnou a umírají krkonošské lesy. Nesmírně vážné ohrožení samotné přírodní podstaty tohoto pohoří vedlo k zařazení Krkonoš do listiny nejohroženějších národních parků světa (IUCN, 1984). Krkonoše mají stále vysoký mezinárodní kredit. Jejich nedávné zařazení do světové sítě přibližně 300 biosférických rezervací UNESCO (1992), i velký zájem zahraničních institucí pomoci při záchraně Krkonoš ( např. projekt holandské nadace FACE, projekt Světové banky….).
Krkononošský Národní Park
Krnap byl vyhlášen v r. 1963, a to vládním nařízením č. 41. Jeho poslání však bylo pojímáno značně antropocentricky, a co navíc, Správě Krnapu byla sice svěřena zodpovědnost za stav národního parku, avšak zůstala prakticky bez rozhodujících pravomocí. Bylo to dlouhých 30 let neustálých dohadů o prioritách jednotlivých funkcí Krkonoš. Teprve politické změny v posledních letech umožnili přijmout nové vládní nařízení (165/1991 Sb.), podle kterého posláním Krkonošského národního parku je uchování a zlepšování jeho přírodního prostředí, přísná ochrana rostlin a živočichů, zachování typického vzhledu krajiny, jakož i využití území národního parku k ekologicky únosné turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí. Krnap byl po téměř 30 letech své existence vyhlášen podruhé. Navíc v roce 1992 vstoupil v platnost zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny České republiky, řešící podrobně i problematiku národních parků a působnosti jejich správ.
Krkonoše - Pec pod Sněžkou
Horské rekreační středisko ve východních Krkonoších mezinárodního významu. Překrásná poloha na souběhu několika údolí pod nejvyšší horou Krkonoš. Ideální podmínky pro letní turistiku a lyžování. Osada vznikla v souvislosti s využíváním rudných ložisek v Obřím dole v 16. Století.Jméno dostala obec patrně od českých dělníků, kteří tu byli zaměstnáni. Vzniklé luční enklávy na horských úbočích se staly základem pro budní hospodaření v 17. A 18. Století. V 19. Století obec postupně přechází k cestovnímu ruchu. Velký rozvoj zejména po 2. Světové válce po výstavbě sedačkové lanovky na Růžovou horu a sněžku.
Krkonoše - Velká Úpa
Horská osada v údolí řeky Úpy, východně od Pece pod Sněžkou. Tvoří je většinou malebné skupiny horských chalup nebo samoty na stráních nad Úpou. V minulosti se lidé živili převážně pěstováním dobytka a prací v lese. Přibližně ve středu obce pozdně barokní kostel a fara ze skupiny, vzniklé v Krkonoších za období vlády Josefa II. (1788-1791). Od roku 1972 v provozu sedačková lanovka na Portášovy Boudy.
Horní Maršov v Krkonoších
Horská obec v údolí řeky Úpy severně od Svobody nad Úpou mezi Světlou horou a Rýchorským hřbetem. V historických pramenech z 15. A 16. Století doloženo dobývání železné rudy a těžba dřeva pro kutnohorské doly. Středisko správy panství, zabírajícího východní Krkonoše. Klasicistní zámek z roku 1792 dal postavit hrabě Alfons z Aichelburgu. Domácí tkalcování vystřídáno pozdějí textilním a papírenským průmyslem. Nástupní místo na Rýchorský hřbet.
Jilemnice v Krkonoších
leží v kopcovité krajině západního podhůří Krkonoš (náměstí ve výšce 464 m n.m.) a má dnes asi 6 tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledáváno jako výhodné východisko do západních Krkonoš, jejichž přirozeným centrem se během historického vývoje stalo.Z Jilemnice vyšla řada významných a slavných rodáků, např. chemik Josef Hanuš, spisovatel Jaroslav Havlíček, spisovatel Jan Weiss a další.
Žacléř - Krkonoše
Město na nejvýchodnějším okraji Krkonoš pod Rýchorami v Libavské bráně, která ohraničuje západní Sudety. Velký význam měl v minulosti žacléřský hrad, který měl za úkol kontrolovat a střežit zemskou stezku. Východisko pěších túr na Rýchory, Lysečinský hřeben v Krkonoších a do Vraních hor. Lyžařský areál v Prkenném dole.
Vrchlabí - v Krkonoších
Je první a nejsevernější město na Labi, leží zeměpisně uprostřed horského masivu Krkonoš a je další branou do říše tajemného Krakonoše. Nebývalým tempem se zde rozvíjí podnikatelská činnost, rozšiřuje se obchodní síť, přibývá soukromých restaurací a dalších provozoven. Město uzavírá partnerství s německým městem Baunatal a francouzským městem Trouville-sur-Mer. Dnes je město Vrchlabí opět centrem turistického ruchu středních Krkonoš.
Černý Důl - v Krkonoších
Horská obec na jižním úpatí Krkonoš v údolí říčky Čistá nedaleko Vrchlabí. Původně osada vznikla v okolí kaple v 16. století. Později se zde rozvíjela těžba drahých kovů, která však v 17. století ustala. Od 19. století se zde láme vápenec. K architektonicky zajímavým památkám patří renesanční kostel sv. Michala ze 16. století. Na jižním okraji obce lze spatřit nepatrné zbytky hrádku zvaného Purkhýbel. V dnešní době je Černý Důl především rekreačním střediskem.
Krkonoše - Špindlerův Mlýn
Centrum Špindlerova Mlýna leží na soutoku řeky Labe s Dolským potokem. Město je chráněné ze všech stran horskými pásmy: Kozími hřbety, Pláněmi, Krkonošemi a vrchem Medvědín. Okolí Špindlerova Mlýna nabízí terény pro zimní turistiku a běh na lyžích bez rozdílu věku a umu. V létě vás zvou na výlety tichá údolí i krásné pohledy z hřebenů od Pomezních bud až k Harrachovu a na západě z hraniční česko-polské cesty.
Krkonoše - Trutnov
V malebném údolí řeky Úpy, která dala ve 12. století jméno slovanské osadě, předchůdci dnešního Trutnova, je rozloženo město, jehož vznik je písemně doložen k roku 1260. Pověst o založení Trutnova však posunuje jeho počátky do 11. století, kdy údajný zakladatel města Trut svedl vítězný boj s bájným drakem. Současný třiatřicetitisícový Trutnov je svým hospodářským a společenským významem skutečnou metropolí Podkrkonoší. I když leží na samém okraji České země, má s okolním světem bohaté a živé partnerské styky, které už neznají žádných hranic. Svou polohou je i velmi vyhledávaným východiskem turistických cest do historicky i přírodně zajímavého okolí a branou do našich nejnavštěvovanějších hor, Krkonoš.
Krkonoše - Harrachov
Harrachov je hlavně střediskem zimních sportů a rekreace. Na úbočí Čertovy hory bylo vybudováno několik lyžařských sjezdovek všech stupňů obtížnosti, několik skokanských můstků včetně mamutího můstku pro lety na lyžích a běžecké závodní tratě. Lyžařské sjezdovky, které provozuje Sportovní areál Harrachov a.s. jsou vybaveny moderním systémem umělého zasněžování, který umožňuje kvalitní lyžování až 5 měsíců v roce. Pro příznivce běhu na lyžích je udržováno několik běžeckých tratí, které mají označení pro turistické využití a také velká běžecká magistrála. Harrachov, jako jedno z mála krkonošských zimních středisek, umožňuje také na všechny sjezdovky přístup snowboardistům, kteří mohou zároveň využívat všechny lanové dráhy a vleky.