Kempování v přírodě má v Česku jistá omezení

Kempování neboli stanování je obecně velice oblíbenou činností. Tento způsob bivakování volí především milovníci přírody, kteří se tak mohou stát její nedílnou součástí. Pozor si však musíte dávat na to, kde složíte hlavu, protože ne všude to jde.

Nocování vs. táboření

V první řadě je třeba rozlišovat dva zásadní způsoby kempování v přírodě. Nocování je jednorázové přespání na konkrétním místě s tím, že se ráno sbalíte, odejdete a nezbyde po Vás žádná stopa. Naopak klasické táboření představuje dlouhodobější způsob kempování. To znamená, že si postavíte stan, uděláte ohniště, natáhnete šňůru na prádlo a podobné věci.

Obecně je táboření na většině území České republiky zakázáno, a to s ohledem na souhlasy majitelů dotčených pozemků. K táboření neboli klasickému kempování slouží kempy.

Naopak přenocovat můžete na řadě míst za předpokladu, že po Vás nezbyde žádná stopa. I zde však platí omezení hlavně v chráněných oblastech. Na druhou stranu třeba v Českém Švýcarsku jsou pro tyto účely vyhrazeny konkrétní místa pro spaní pod širákem.

Před plánovaným kempování byste se měli podívat například do elektronických map určených pro turisty, které Vám tak trochu napoví, kde se můžete v přírodě uložit a kde nikoliv.

Pozor na rozdělávání ohně při kempování

Kapitolou samou o sobě je rozdělávání ohně při kempování. Pokud si chcete připravit teplý nápoj nebo jídlo, měli byste ctít také jistá pravidla. Například oheň je možné rozdělávat až padesát metrů od lesa. Zároveň byste si na podpal neměli brát větve a klestí větší tloušťky jak sedm centimetrů. Pokud jde o chráněné nebo soukromé území, oheň nemůžete rozdělat vůbec.

Jak sami můžete správně tušit, kempování je činností, které se rozhodně nemusíte vyhýbat a užijete si ji plnými doušky, je však třeba vědět, co si můžete dovolit a co nikoliv. Hodně bude záležet na tom, zda vyrazíte pod širák nebo s plnou polní v podání kempového vybavení.